Návštěva v archivu

Nedávno jsem měl možnost nahlédnout do pradávné historie našeho skautského střediska ("DVOJKA" Brno) prostřednictvím archivu u Rejpala. Odnesl jsem si spoustu dojmů tak vám ty nejzajímavěší pokusím zprostředkovat:

• Archiv je mocný - překvapilo mě kolik kronik, filmů pásků a fotek takový archiv skrývá a to nutno říct, že chybí záznamy 1918-1924 a pak prakticky celý 90tý léta a 21. století. jedná se o ohromné množství informací z dnešního pohledu majících již skutečně pouze histrocikou hodnotu.
• Problémy jsou stále stejné - před 20ti 30ti 50ti i 90ti léty řešili naši skautští předchůdci prakticky stejné problémy jako my dnes: nízká docházka, údržba materiálu, nízká motivace vedoucích, nedostatek rádců. Tohle se dá vyložit bu'd negativně ve smysl že se pořád plácáme ve stejném bahně. A nebo pozitivně - z perspektivy času jsou tyto potíže vlastně malicherné a přesto všechno středisko i skaustká myšlenka žije dál.
• Generace a rodokmeny - několik zajímavostí: současná pamětnická generace nemá s prapůvodní dvojkou téměř nic společného neb v 50 tých krušných letech došlo k přetrhání vazeb. Naopak od let šedesátých pojí dvojku přímo rodové linie mnoha členů jejichž rodiče, prarodiče a možná i praprarodiče byli ve dvojce.
• Umělecká a lidská hodnota - ze starých kronik na vás nutně dýchne duch nostalgie, kousek z dobrodružství která prožívali skauti před 90ti léty. Mnohé kroniky jsou také přímo uměleckými díly. Přitom pohledu mě ale bylo i smutno při pomyšlení, že po nás zbyde jen pár ušmudlaných polopoztrácených webových stránek.
• Humor - ať už byly časy ve dvojce těžké i lehké to co dvojku nikdy nepřešlo byl humor a satira. Nechci strašit, ale mám dojem, že nás už trochu opouští.

No, dalo by se toho napsat ještě hodně... Každopádně vám nedokážu nahradit opravdový zážitek z návštěvy.

Archivům zdar.

Algoritmus konstrukce bábovky

Tak jsem se naučil péct bábovku. Tedy lépe řečeno naučil jsem se implementovat algoritmus (recept) na pečení bábovky do naší kuchyně svýma rukama. Zatím jsem upekl 4 kusy, což je statisticky zanedbatelné množství, přesto to na mne zanechalo následky o které se chci podělit.

1. Osvědčený algoritmus - lze nalézt za použití Google po zadání "bábovka voní", nebo rychleji také tady. Již jsem vyzkoušel několik modifikací z různými výsledky, které byly zatím vždy jedlé. Problém algoritmu (který se na první pohled zdá korektní a úplný - tedy pro korektní vstup dává korektní výsledek a vždy zastaví) dle mého spočívá v nepřesné specifikaci vstupních podmínek a tak se při každé implementaci člověk setká s nějakým překvapením.
2. První problém - vymazávání - možná se zdá že začínám od konce, bohužel tato kritická fáze se provádí úplně na začátku a přitom je nejdůležitější pro poslední fázi - tedy výklop hotové bábovky z formy. Moje úspěšnost je zatím 50% (ale předpokládám že se bude zvyšovat). První pokus byl použit olej a mouka - sice po hodinové práci, ale bábovka vyklopena vcelku. Druhý pokus taktéž olej a mouka - bábovka vyyklopena na tisíc kousků (pojato podezření že byla málo opečená - neměla správnou kůrku). Třetí pokus s olejem a kokosem - opět tragédie. Čtvrtý pokus máslo a strouhanka - bábovka po vytažení z trouby a otočení sama vypadla z formy.
3. Problém teploty - naše již poněkud vysloužilá trouba nemá termostat - respektive má, ale jednou přestal fungovat úplně tak jsme ho spravili, ale od té doby umí jen jednu teplotu (a nevíme kterou) - takže kýžených 180°C je v naší kuchyni neimplementovatelných. Ale zjistil jsem že je lépe troubu moc nepředehřívat, protože když se bábovka peče moc prudce, moc rychle vyskočí a je pak popraskaná.
4. Problém času - zdá se že není 40minut jako 40minut - někdy je bábovka po této době ještě trochu syrová a jindy už je docela opálená - toto si nedokážu vysvětlit jinak než že "jedna teplota termostatu" je po každé jiná teplota. Je tedy ještě možné že to souvisí s problémem velikosti hrnku.
5. Problém velikosti hrnku - zde vznikají rozhodně největší nepřesnosti. Algoritmus totiž nespecifikuje velikost hrnku v poměru k objemu vajec, což má zřejmý dopad na konzistenci těsta, délku pečení (a pravděpodobně i na případné úspěšné vyklopení).

Krom těchto formulovatelných potíží se dá při konstrukci bábovky zažít spoustu pěkných věcí. Třeba člověk zjistí že kakao je tak jemné, že když se rozprskne po kuchyni, tak ho pak objevujete v různých částech bytu ještě týden (vlastně jsem ještě nepřišel na to jak ho použít a přitom nerozprsknout).

Přeji všem úspěšný výklop ;-)

Upgrade Kubuntu 8.4 Hardy na 8.10 Interpid

Po půl roce váhání jsem se rozhodla pro upgrade. Říkala jsem si, že už je to dost dlouhá doba na to, aby vychytali podstatné chyby a mimo to už mne příliš vytáčela neustále padající střižna videa v 8.4.
Upgrade šel celkem snadno, během normálního provozu si to postahovalo všecny potřebné balíčky, nainstalovalo, odstranilo staré a po restartu nastal čas zkoumání škod :-) Na první pohled žádné (tedy co jsem překonala šok z KDE 4) :-) Až se tomu nechtělo věřit a střižna Kdenlive začala pořádně fungovat a už nepadala. První zádrhel přišel při pokusu spustit VMware... Ani náznak fungování. Vzpomněla jsem si na Pírkovu informaci, že VMware už delší dobu nejede s novým jádrem (já to předtím obcházela pouštěním starého :-) Tak nezbylo než nainstalovat VirtualBox a pokusit se přemigrovat win mezi nima. Docela se to dařilo, XP běžely i s původními daty, ale naprosto nefungovalo spojení win s linuxem či okolním světem. Po chvíli hraní a pokusů (kdy se XP tvářili že síťová karta neexistuje) jsme prostě nainstalovali win do VirtualBoxu úplně načisto a bylo to. Prý se to dá vyřešit tak že se nainstalují doplňky a pak se to nějak přes ně udělá. No od té doby mi to funguje bez problému.
Horší to bylo, když jsem opustila domácí síť (s pevnou IP) a přesunula si noťas do práce (taktéž s pevnou IP)... KNetwork manager nepřepínal profily sítě. Podle různých návodů jsem zkoušela nastavit ručně IP nebo auto eth0 v /etc/network, /interfaces, nastavovat ručně bránu, DNS, dělat změny do /etc/resolv.conf, restarty sítě a všeho možného. Po takové hodince hraní v konzoli začala síť fungovat. Jenže tohle mne čekalo při každém přechodu mezi dvěma místy s pevnou IP, vždycky zabralo něco jiného a tak po 4 dnech už nezabíralo nic, nastavilo si to IP síťové karty a odmítalo jí změnit na cokoliv jiného. Ze začátku připojení k wifi přes KNetwork manager fungovalo dobře, ale tak nějak samovolně přestalo fungovat. Ve světlém okamžiku funkčnosti připojení jsem nainstalovala networ-manager-gnome a uvidíme...
Zbytek systému vypadá v pořádku, ale nemít vedle sebe informatika tak jsem v pytli a nepřečtu si ani email :-)