Návštěva v archivu

Nedávno jsem měl možnost nahlédnout do pradávné historie našeho skautského střediska ("DVOJKA" Brno) prostřednictvím archivu u Rejpala. Odnesl jsem si spoustu dojmů tak vám ty nejzajímavěší pokusím zprostředkovat:

• Archiv je mocný - překvapilo mě kolik kronik, filmů pásků a fotek takový archiv skrývá a to nutno říct, že chybí záznamy 1918-1924 a pak prakticky celý 90tý léta a 21. století. jedná se o ohromné množství informací z dnešního pohledu majících již skutečně pouze histrocikou hodnotu.
• Problémy jsou stále stejné - před 20ti 30ti 50ti i 90ti léty řešili naši skautští předchůdci prakticky stejné problémy jako my dnes: nízká docházka, údržba materiálu, nízká motivace vedoucích, nedostatek rádců. Tohle se dá vyložit bu'd negativně ve smysl že se pořád plácáme ve stejném bahně. A nebo pozitivně - z perspektivy času jsou tyto potíže vlastně malicherné a přesto všechno středisko i skaustká myšlenka žije dál.
• Generace a rodokmeny - několik zajímavostí: současná pamětnická generace nemá s prapůvodní dvojkou téměř nic společného neb v 50 tých krušných letech došlo k přetrhání vazeb. Naopak od let šedesátých pojí dvojku přímo rodové linie mnoha členů jejichž rodiče, prarodiče a možná i praprarodiče byli ve dvojce.
• Umělecká a lidská hodnota - ze starých kronik na vás nutně dýchne duch nostalgie, kousek z dobrodružství která prožívali skauti před 90ti léty. Mnohé kroniky jsou také přímo uměleckými díly. Přitom pohledu mě ale bylo i smutno při pomyšlení, že po nás zbyde jen pár ušmudlaných polopoztrácených webových stránek.
• Humor - ať už byly časy ve dvojce těžké i lehké to co dvojku nikdy nepřešlo byl humor a satira. Nechci strašit, ale mám dojem, že nás už trochu opouští.

No, dalo by se toho napsat ještě hodně... Každopádně vám nedokážu nahradit opravdový zážitek z návštěvy.

Archivům zdar.