Tuhle mi jeden kamarád říkal, že neví jestli jsme vlastně v tom Améru, když podle fotek to tu vypadá jak u nás. No ne, že bych tohle psal kvůli němu, tak jako tak jsem se chystal vám procházku po blízkém okolí našeho bydliště připravit. Tentokrát to bude méně keců a více obrázků.
Fakta:
Severní Karolína (NC) je 12. státem USA, leží na východním pobřeží, je zhruba 2x větší než Česká republika a má zhruba stejně obyvatel. Nebudu to pitvat zbytek si najděte třeba na wikipedii. My bydlíme v Durhamu (viz mapa) - vyslovuj "Darem" - což je součást aglomerace Raleigh (hlavní město NC), Durham, Chapel Hill. Durham je ve střední části NC, což je mírně kopečkatá převážně zalesněná krajina, více na východ je placka směrem k moři a na západě se do výšky 6000 stop zvedají Apalačské hory, v této části se jim říká Blue Ridge Mountains a Great Smoky Mountains. Historicky patří NC na Jih - je zde hodně latinos a černochů a města zde vyrostla z otroky vydělaných peněz na plantážích s bavlnou a především tabákem. Ale zpět k současnosti. Když se podíváte na mapu, a srovnáte ji s obrázkem našeho domova (napravo), zjistíte, že nelžeme...
V tom domku vpředu bydlí někdo jiný, zatímco my bydlíme vzadu (ne v garáži, ale v tom domku co má i garáž). Máme i zahradu s houpačkou, malou terasu a prádelnu v druhém domku. Krom toho se na okolním pozemku nacházejí hned dvě vodní strouhy, což je neocenitelný zdroj zábavy pro Jindřišku.Tak už teda jdeme:
Nejprve kouknem, zda nemáme něco ve schránce, pozdravíme pár veverek a vydáme se na západ a potom na jih. Hned na Omah st. vám představím první vzorek místní architektury - tento domek je taky plastovej jak ten náš, ale omítku má jakože cihlovou. Na těchto uličkách sice nejsou chodníky, nicméně je to něco jak obytná zóna tak se tu jezdí pomalu a ohleduplně. Hnedle za rohem poklidnou. atmosféru domečků vystřídá bytový komplex.
Když jsme sháněli bydlení, byla inzerce plná realitek s nabídkami bytů v těchto komplexech - zřejmě je to dost luxusní a drahé bydlení, zato zřejmě velmi bezpečné - jste pěkně za plotem hlídaní a odstřižení od reality běžné ulice. Nicméně nebojte naše čtvrť je zdá se vcelku bezpečná (i když raději zamykáme). Na fotce bytovky si račte všimnout ošklivé žluté trávy - to je tím že je sekaná, zatímco ta naše zelená je bez údržby ;-) Vždycky když jdeme okolo tak Jindra ve vjezdu komplexu trochu poupraví macešky k obrazu svému ;-)
Pokračujeme dál na západ až k nedaleké Hillandale rd., což je jedna z hlavních ulic v okolí, směrem na jih nás dovede rovnou k západnímu kampusu, kde Eva pracuje.
V tomto místě se také dá najet na mezistátní dálnici 85 vedoucí na sever do Washingtonu a na jih do Atlanty a New Orleans. Je tu také jeden z mála přechodů pro chodce, samozřejmě na tlačítko a člověk si docela počká. Naše cesta pokračuje stále na západ, míjíme další bytový komplex s kvetoucími třešněmi v popředí, autobusovou zastávku (bus jede jednou za hodinku stojí $1 nebo $2 celodenní jízdenka) a zamíříme po Medford rd. mezi golfová hřiště.
Golfová hřiště jsou snobárna co ničí krajinu - respektive přístup do ní, obyčejný člověk se pak pořádně nemá kde procházet. Na druhou stranu vizuálně to celkem ujde.
Dostáváme se do dražší čtvrti, domy jsou větší a vesměs mají "cihlovou omítku". Místní snob styl je zřejmě snaha mít dům doslova jako hrad ;-)
Křivolaká ulice mezi vilkami a golfovým hřištěm nás zavede na křižovatku s Carver street lemované kvetoucími javory a poté dál na sever, kde se rozkládá Croasdaile village -rozsáhlý soukromý komplex bydlení všeho druhu se soukromým lesem a soukromým koupaliště. Bydlet tam by mi přišlo skutečně už trochu jako žít v zoologické zahradě.
Naše procházka se stáčí zpátky na východ k Hillandale road (už máme v nohou pěkných pár mil) a dále se dostáváme do trochu všednější čtvrti - Camelia drive - no myslel jsem si, že u nás se staví bez nápadu a podle šablony, ale tady to vzali doslova ;-) Zakrátko se dostáváme k frekventované Guess road - k vidění hodně provozu, žádné místo k překročení chodci a typicky vybavená zastávka autobusu. To už jsme skoro doma... My to však vezmem dále na východ až ke Stadium dr. a po ní pěkně na jih a jihovýchod až k Duke st.
Tady na křižovatce nafotíme typický žlutý školní bus, kterých zde jezdí fakt hodně (rozhodně víc než těch DATA public busů) a typický americký náklaďáček. Dostáváme se do čtvrti blíže centru, domečky jsou menší skromnější ale některé moc pěkně udržované, nicméně jakási jednotnost architektury a lagricovost materiálu je zjevná všude.
Procházku zakončíme v nákupním centru Kroger (přechýlení od grocery shopping) s typickou jižanskou mdoerní architekturou. Nakoupíme dva galony mlíka a pár dalších drobností a na pár dní bude vystaráno. Za necelých deset minutek jsme v podstatě doma, dalších 10min si vyžádá počkat na díru v provozu Guess road (ne kecám v tomhle místě je semafor ;-)) přejít ulici a je to.
Když jsme sháněli bydlení, byla inzerce plná realitek s nabídkami bytů v těchto komplexech - zřejmě je to dost luxusní a drahé bydlení, zato zřejmě velmi bezpečné - jste pěkně za plotem hlídaní a odstřižení od reality běžné ulice. Nicméně nebojte naše čtvrť je zdá se vcelku bezpečná (i když raději zamykáme). Na fotce bytovky si račte všimnout ošklivé žluté trávy - to je tím že je sekaná, zatímco ta naše zelená je bez údržby ;-) Vždycky když jdeme okolo tak Jindra ve vjezdu komplexu trochu poupraví macešky k obrazu svému ;-)
Pokračujeme dál na západ až k nedaleké Hillandale rd., což je jedna z hlavních ulic v okolí, směrem na jih nás dovede rovnou k západnímu kampusu, kde Eva pracuje.
V tomto místě se také dá najet na mezistátní dálnici 85 vedoucí na sever do Washingtonu a na jih do Atlanty a New Orleans. Je tu také jeden z mála přechodů pro chodce, samozřejmě na tlačítko a člověk si docela počká. Naše cesta pokračuje stále na západ, míjíme další bytový komplex s kvetoucími třešněmi v popředí, autobusovou zastávku (bus jede jednou za hodinku stojí $1 nebo $2 celodenní jízdenka) a zamíříme po Medford rd. mezi golfová hřiště.
Golfová hřiště jsou snobárna co ničí krajinu - respektive přístup do ní, obyčejný člověk se pak pořádně nemá kde procházet. Na druhou stranu vizuálně to celkem ujde.
Dostáváme se do dražší čtvrti, domy jsou větší a vesměs mají "cihlovou omítku". Místní snob styl je zřejmě snaha mít dům doslova jako hrad ;-)
Procházku zakončíme v nákupním centru Kroger (přechýlení od grocery shopping) s typickou jižanskou mdoerní architekturou. Nakoupíme dva galony mlíka a pár dalších drobností a na pár dní bude vystaráno. Za necelých deset minutek jsme v podstatě doma, dalších 10min si vyžádá počkat na díru v provozu Guess road (ne kecám v tomhle místě je semafor ;-)) přejít ulici a je to.
Žádné komentáře:
Okomentovat