čtvrtek 14. srpna 2008

Aljaška - Katmai





Právě letíme zpátky do Anchorage. Je nás 9 včetně pilota a letadlo je plný k prasknutí. Ale vraťme se o pár dní zpět.

Z Anchorage jsme to vzali s Penair do King Salmon součástí letenky jsou špunty do uší, vleze se tam asi 20 lidí a dostanete chipsy a pití. Hned po přistání si nás vyzvedl borec z Katmailand a hodil nás dodávkou na říční letiště. Tam si nás i batohy pěkně zvážili a rozdělili do letadel - my byli v tom větším tzn. I s pilotem 10 lidí. Let byl přímo vyhlídkový - malebná krajina se spoustou jezer a řek. Za 20min jsme přistáli. Hned potom jsme dostali poučení o chování k medvědům a mohli jsme užívat jak jen se dalo.

Mezitím už bylo po poledni tak jsme hned vyrazili na medvědy. Měli jsme štěstí a hned v ústí řeky jsme měli možnost pozorovat rovnou 4. Dva si hráli a dva rybářili. Řeka byla plná červených lososů. To odpoledne jsme potkali ještě dva jednoho kousek od vodopádů. Byli jsme tam jen tak v lese a on si to uháněl krajem řeky tak jsme se mu raději opatrně vyhli.

Další den se trochu zhoršilo počasí hory se schovaly do mraků a místy mrholilo. Vlastně na místní poměry celkem průměr tak jsme si půjčili na celý den kánoi a hurá na jezero. Měli jsme tajný plán zaparkovat loď někde na druhým břehu a zkusit vyšplhat aspoň kousek do okolních svahů. Po 2h pádlování jsme se rozhodli to zkusit. Terén byl však opravdu neprostupný takže jsme se daleko nedostali. Probíjení trávou vysokou po pas či močálem se sice občas dalo usnadnit užitím medvědí cestičky celkově jsme ale postupovali hafo pomalu a tak jsme po hodině namířili gps zpět k lodi. Část zpáteční cesty jsme volili po pobřežní medvědí stezce takže to šlo poněkud rychleji a navíc jsme našli spoustu medvědích stop. U kánoe nás atakovali komáři tak jsme rychle odpluli na jezero. Po cestě zpátky jsme ještě zahlídli jednoho méďu jak se prochází po břehu což vedlo k úvahám jak asi rychle plave - pro případ že by se nás rozhodl začít zkoumat.

Další den jsme se vydali na guided tour do údolí 10000 kouřů pravé příčiny tohoto národního parku. Kdo to neví tak v roce 1912 tady bouchla sopka Novarupta byla to největší erupce 20. Století na světě. Erupce zničila veškerý život v okolí a nejbližší údolí zasypala několik desítek metrů silnou vrstvou lávy a popela. Po téměř 100 letech se sem začíná vracet život. Voda vymlela v popelu systém divokých kaňonů. Prostě ideální turistická podívaná. Večer jsme ještě zvládli přednášku o medvědích osobnostech zdejšího kraje.

Dnes ráno jsme sbalili batohy a šli na check-in. Pak jsme ještě vyběhli na nejbližší kopec a obhlédli tuto jezerní krajinu. Ve 12 jsme vzlétli k našemu překvapení ne do King Salmon ale do Kulik Lodge. Měl jsem tu čest dělat druhého pilota. Teď tedy letíme už do Anchorage. Je mlha, pilot si čte noviny, vrtule se spolehlivě točí...

Pár všeobecných poznatků: bezpečnost především - za 3 dny jsme 8x slyšeli bear talk, 4x podepsali že rozumíme riziku plavby na jezeře a 2x odsouhlasili řidiči busu že dáme pozor na mokrých schodech. Všude je voda na zemi pod zemí ve vzduchu v jezeře v řece na trávě ve stanu v botách v kánoi.... Pokud chcete američanům rozumět nechtějte aby mluvili pomalu začnou pak zrychlovat. Bez kreditky ani medvěd nemůže žít. Nevadí že vy nevíte kam a kdy letite oni to vědí. Výhoda malých letadel je že všichni sedí u okýnka. Plyšoví medvědi jsou krotcí kromě těch divokých.

Žádné komentáře: