Po brzkem rannim letu jsme pristali v malem ospalem mestecku Kotzebue. Nachazi se 26 mil za severnim polarnim kruhem na brehu Arktickeho oceanu. Zaridili jsme par drobnosti, pockali az prejde mlha a malinkatym letadylkem pro 4 lidi vcetne pilota jsme vyrazili na sever do hor. Jeste predtim jsme si vystikli mapu z internetu protoze tady mapy nevedou a pujcili bear spray a chteli pujcit i bear container, ale zadnej nemeli, tak snad nas medved nesezere a kdyz tak jenom nase jidlo.Byli jsme vysazeni v miste zvanem Naklik coz je pomerne vysoko v Baird Mountains asi tak hoooodne mil od nejblizsi civilizace. Pristavaci pruh vypada proste jako kamenita placka.
Pak jsme 4 dny proste sli splhali schazeli apod. u toho jsme si uzivali tundry, ktera je (ted na podzim) krasne barevna. Tam kde je trochu placato se delaji baziny a rostou treba i maly stromy a tam kde placato neni jsou uz jen sutry a lisejniky. Hory nejsou vysoky asi tak maimalne okolo 1500m n.m. ale severska rkajina dava cloveku pocit ze je aspon ve 4000. Druhy den jsme na jeden takovy Snezkoidni vrchol vysplhali a rozhled opravdu stal za to - vsak posudte na vrcholovem fotu. Taky je to zeme Caribou - teda Sobu, vlastne za toho Soba nejspis muzou Obrozenci, jinak by to byl po cesku taky caribou.
Je jich tu tuna a sou fakt nadherny. Jeden vecer jsme zrejme obsadili jejich oblibene misto u reky - chvili trvalo nez se osmelili, ale pak se chodili napit a napast jen kousek od nas, takze se nam podarilo ziskat i nejake detailni snimky. Voda tu bud neni vubec nebo je ji zase tuna - koryta rek maji na dolnim toku klidne i kilometr na sirku ale v tuhle dobu tam tece jen nekolik par metru sirokych praminku :-).Tundra je proste nadherna a kdo neveri at tam bezi, ale nejblizsi z CR bude asi ve Skandinavii tak preji prijemny beh ... bude to na par mesicu. Po ctyrech dnech nas John (to je nas pilot) vyzvedl na tzv. Barell stop - to se pozna tak ze je to placka, v trave jsou koleje od letadla a u toho stoji uprostred pustiny barel - cert vi kde se v te pustine vzal. A jeste jsme se nechali zavest na mistni raritu - Great Kobuk Sand dunes - to je takova mala poust tady za severnim polarnim kruhem. Proste par km ctverecnich regulernich poustnich dun uprostred pralesu a mocalu (vidno na leteckem snimku). Kdyz tam clovek pristane, tak si pripada naprosto neuveritelne - uz chybi jen velbloudi a je to jako na Sahare - vedro je tam teda taky slusny - nechce se tomu verit, fakt je to pisek. Po ceste na duny jsme jeste obdivovali pestrobarevne tundroidni hory, leteli jsme nizko mezi kopci, takze to obcas pekne hazelo, ale vylet to byl paradni. V mocalu hned vedle dun se pasl obrovskej los, tak jsme nad nim vykrouzili osmicku abychom si o poradne prohledli. Po ceste zpatky jsme jen zasli nad mohutnosti reky Kobuk - rozhodne si nezada se svetovymi velikany. Taky bylo videt ze puvodni obyvatele stale jeste ziji uprostred pustiny - jen iglu maji plechovy a o likvidaci odpoadku se stara reka a medvedi. Co je opravdu nadherny na mistnich rekach, je jejich prirozenost - spousta meandru nahernych zakouti a slepych ramen, vegetace verne kopiruje reku. Rikam si, ze takhle to mozna vypadalo v Evrope pred 1000 lety, skoda ze jsme si to tak zprznili tema betonovyma korytama :-(.
Vecer jsme se dorazili do Kotzebue a protoze mistni hotely (takovy dreveny budky) stoji nehorazny prachy (asi tak 3x tolik co v Anchorage), tak jsme si ustlali na plazi - rozumej kamenitemu brehu severniho ledoveho oceanu, hned vedle letiste (uz vam nekdy nad hlavou startoval boeing? - bezva vecernicek a budicek). Eva si jeste dala koupel v oceanu, ja jsem se radsi zahrival ve spacaku. Asi tak ve 23.30 jsme konecne meli moznost zhlednou zapadajici slunce za severozapadnim okrajem oceanu (v horach vzdycky nejdriv zalezlo za kopec a ze zapadu nebylo nic).
Dnes travime den v Kotzebue - nothing to do - tak jsme byli na poste, jime, spime, nasli jsme knihovnu a internet a vecernim letadlem frcime do Anchorage. Kotzebu je takova dira na 3500 lidi. Vetsina jsou eskymaci, pro preziti je nutne vlastnit velkou dodavku, snowcat - neboli snezny skutr, ctyrkolku, clun a letadlo. Hamburgery sem vozi letadlem a benzin asi lodi, odpadky zustanou tam kde vzniknou - treba kdyz umre snezny skutr proste zustane u silnice, dokud se nerozpadne.
Žádné komentáře:
Okomentovat