Brzy rano jsme se letadlem presunuli do Anchorage. Je to velkomesto se vsim vsudz, tj. tunou megaobchodu kolem a velkym turistickym centrem. Ubytovali nas v univerzitnim kampusu, co ma rozlohu maleho Brna. Po kampusu museji jezdit autobusy nebo tu ma vetsina studentu auto. Prijde mi, ze pokud clovek nechce za cele studium vytahnout paty z bezpeci kampusu tak nemusi a nekteri to zrejme opravdu nedelaji. Je tu vsechno, i vlastni nemocnice. Pokusila jsem se holky v recepci zeptat na cestu do vedlejsi univerzity a tvrde jsem narazila. Kokala na me jak kdybych byla z Marzu a naprosto netusila. To i ja se pomoci mapy tady orientuji lepe.
Stavovali jsme se v krasnem mocalu, kde bzly bultz tvorene Meesii a Paludelou [to pro botaniky :D] a kde bylo moc vody. Tak moc ze sla vrchem do pohorek, coz me ale netrapilo, protoze jsem tak mela vyrovnanou vodni hladinu hned pri druhem kroku v mocalu, protoze jsem zjistila ze mam popraskane svy. Takze pohory mam volne prutocne.
Kolem poledne jsem se stavili ve meste. Je tu tuna suvenyru a maji tu PB bomby do varicu Coleman. Coz je nam ale stejne k nicemu, protoze dal poletime letadlem, kam je vzit nesmime, asi si budeme medvedy opekat nad ohnem.
Odpoledni program mi vzal dech - budeme lovit
mechy v raketove a vzdusne vojenske zakladne USA na Air Force. Tohle misto jsem vzdycky slysela jen ve zpravach, ze odtamtud odletaji tryskaci. A tak pote co jsme se nahlasili a napsali si nase pasy vyrazili do mistnich mocalu. Kolem jezdila vojenska technika. Cele je to neskutecne rozlehle. Nejvetsi zabava byla kdyz nam nad hlavou startovaly stihacky, to se traslo cele raseliniste a nebylo slzset ani slovo. Kazdou chvili nam preleteli tesne nad hlavama, udeleli nejake piruety a zase zmizely a do toho vseho obcas proletela obrovska plechova vec, asi vojenske dopravni letadlo.Na obrazcich muzete videt jednoho tak
oveho tryskace, oak pohled pres vojensky prostor na hory, pak mocal s jezerem a pak me v mocalu abyste vedeli ze ziju.
Žádné komentáře:
Okomentovat