Nástup na Ala daglar

Zdravime z udoli Dipsis hluboko v pohori Ala daglar. Nadmorska vyska cca 2900. Je tu nadherne pusto zpivaji ptaci a mezi morem z kamene a suti obcas probleskne kousek zeleného bodlaci. Nedaleko bydli baca s ovcemi. Idylu letniho vecera dokresluji stity velehor majestatne uzavirajicich celou kotlinu. Z Goreme jsme se sem dopravili stopem. Bohuzel jsem ja (Pirko) nechal v Goreme v kempu v zastave pas. Zatim jsme napsali sms ze si ho vyzvednu v patek protoze volat odsud kvuli slabému signalu nejde (jeste ze jsme si nechali vnutit vizitku). Jsem z toho ponekud nervozni ale snad ho najdu a kdyz tak to ambasada jisti. Zitra se pokusime zdolat nektery z okolnich vrcholu mozna primo Demirkazik. Po ceste jsme jeste zkoukli nadherny podzemni mesto a skalni klaster nedaleko Nigde – ten byl zatim nejzachovalejsi ze vsech co jsme v Kapadokii videli. Po dlouhé dobe tady na horach rano a vecer uzivame chladnejsi pocasi. Pres den to ale pece stejne jako dole. Posilame taky par obrazku z hor a podhuri. Tak muzete vychutnavat aspon na dalku.