Turecko ve 3 - 1. a 2. den

* fotografie s nakladaky zachycuje,jak to vypada,kdyz zacneme stopovat (kdo je nespocita,jsou tam 4) * kdyz v turecku reknete,ze nechcete jist,znamena to,ze dostanete jen 10 druhu ovoce * vsude se tady stavi silnice takovym stylem,ze ve 2 rano jeste pracuji,ale za 2 sly je potreba udelat silnici novou. Posledni dva dny byly vskutku zajimave. Po te,co jsme se v nedeli rano rozdelili (na 3 samostatné skupiny. Pirko a Vlada zamirili na jih k mori a my co mame vic casu na vychod a na sever), jsme chytli vyborného stopa do Kayseri,ktery nas vyhodil asi 100m od zastavky dolmuse smerem na Kultepe. Bohuzel mistni tento nazev (stejne jako u ostatnich dvou skupin) zamenili za Gultepe a tak jsme se nasledujici 2 hodiny pohybovali po meste a hledali spravnou zastavku,az jsme nakonec skoncili na dolmus terminalu. Dolmus odjizdel asi za 15minut,tak jsme alespon snedli hromadu broskvi a svestek. Dolmus byl trochu plny a tak jedeme na spravne misto zadarmo. Tam uz stoji Pirko s Klickem mirne nastvani,ze v Gultepe (mestska cast),ani v Kultepe (pamatka) nic neni a ze jedou tedy radsi k mori. Odchazime tedy na druhou stranu silnice a za chvili jim mavame z vyborného auta,se kterym pojdmeme nasledujicich 100km. Ridi ho p.prof. Abdulah Coban a omlouva se nam,ze se pro nas musel vracet (kus couval) protoze zrovna ladil radio a nechal nas tak o neco dele cekat. Umi slusne anglicky a tak vykladame o nabozensti o turecku,o lidech,historii o detstvi atd.Samozrejme nas zve k sobe na jidlo a rovnou vola domu,aby ho pripravili,ale my odmitame. Misto toho se trochu drze ptam,zda bychom se u nej nemohli umyt,protoze to po tech dnech v horach vazne potrebujeme. Rika,ze jeho koupelna neni dost comfortable a ze nas vezme do Tureckych lazni,kam ale zase nemuze Nady,takze odmitame. Bere nas k roce domu, kde dostavame caj a znovu nekolikrat odmitame jidlo. Vyklada,jak dostavali s bratry penize,kdyz dnu privedli hosta.Sotva jsme umyti (a odmitneme jidlo) objevi se pred nami plny stul ovoce (viz.foto). Celkem tam stravime asi 3h pohodlného odpocinku a povidani a abychom mohli pokracovat ve stopu musime nekolikrat odmitnout nabidku na zakoupeni listku na bus do Sivasu.Odmitneme nekolik stopu,co jedou jen par desitek km a uz sedime na korbe plne nalozené dodavky a jedeme asi 130km s vetrem ve vlasech. Pritom vidime prvniho stopare za tu dobu co tu jsme. Korba je opravdu vrchovata,ale nakonec se na mi nejak udrzime. Ze sivasu je to na par stopu (Vcetne jednoho dolmuse zadarmo,ktery se nam snazi vsemozne pomoct) do hor,kde spime,trochu vystraséni mistni milici,kteri nam s kalasnikovama v ruce pred poslednim sumpen rikaji,ze je to tu very dangerous a ze mame problem. Rano se probouzime do nadherné prirody a za chvili jiz jedeme dalsim dolmusem zadarmo. Od tam pak v doprovodném vozidle nadmerného nakladu. Turek je moc mily a snazi se nam co nejvice pomoci,ale jede jen pro buldozer do vesnice Hobek. Od tam nam alespon domluvi odvoz do Divrigi,coz je nase cilové misto. Bohuzel se zda,ze mistni do Divrigi jezdi jen ve stredu a tak zatim co cekame 15minut (trvajicich 2h,kdy nemuzeme jit na stopa,protoze nam mistni takové nepohodli nedovoli) na ridice ucime cesky malého chlapce (na jeho vlastni zadost). Po 2h se vraci nadmerny naklad i s ridicem co nas mel odvézt a s usmevem od ucha k uchu nam rika,ze muzeme jet s nim lepsim autem s klimatizaci. Nasedame tedy a velmi rozvaznou rychlosti (nakladak ktery doprovazime vazi asi 50t) se sineme k cili. Cestou zvladame nekolikrat ztratit nakladak,jak jsme zabrani do tureckého rozhovoru. Vse nam pak vynahrazuje tim,ze nas odvazi az primo pred pamatky,které chceme videt a nutno rict,ze si je uzivame stejne jako hrad soutesku a chladek. Zajdeme nakoupit do obchudku,kde kazdy dostavame kolu na ucet majitele a jdeme stopovat do Hattusase (hlavni mesto Chetitu). Domorodci se nas pro nase pohodli opet snazi odvést na autobus,takze musime za mesto,ale hned jak tam jsme jen ledabyle zvedneme ruku a stoji pred nami nakladak,ktery bude nasim domovem na dalsich 8h a 450km. Ridic je mlady,hovorny a umi zase jen turecky. Jedeme rychlosti -20,protoze kamionu nefunguji budiky, ale jedeme,za coz jsme radi kdyz zjistime,ze nas za dalsich 80km predjede jediné auto. Cestou si povidame, zpivame,hrajeme hru "turecky*cesky"), jime a odpocivame. Protoze je ridic unaveny nabizi me,abych kamion ridil ja,coz ale radeji odmitam. Za nejakou dobu toho lituji,protoze ridic je opravdu hotovy a tak to rejduje od kraje ke kraji,ale protoze slibil svym hostum,ze je zaveze kam potrebuji jede i pres mrtvoly. Nakonec se zivi a zdravi dostavame 30km pred cil,tam nachazime okolo 3 rano peknou novostavbu,kde si usteleme a dobrou noc. Cvrcek