Putovani po Turecku jsem fakticky zacali v Ankare, takze hned prvni obrazek zachycuje deti zijici v centru strae Ankart, ktere j obrustano Ankarou novou moderni. Stara ANkara ma chudinskou ale zajimavou atmosferu. Z Ankary jsme to vzali stopikem do Aksaray a Pirko s Klickem meli to stesti ze po ceste stihli vyfotit zapad slunce nad obrovskym slanym jezerem (Tuz Gol) – jeli jsme kolem nej zhruba 2hodiny. Uzivejte na obrazku dole.
Prohlidku nadherne oblasi Kpadokie jsme zapocali v Selime, kde maji takovyto nadherny skalni klaster. Tehda jsme z tech skalek byli mimo, ted uz si pomalu zvykame. Ale verte- fotka je jen chaby odvar toho co lze spatrit na vlastni oci :-)
Dalsi obrazek neni z Grand Canyonu ale z Ihlara vadisi – udoli Ihlary, nadherne modelovane skaly jsou propleteny siti skalnich mest. V udoli tece reka a napaji tu trosku zelene, ktera to vedro zvlada. Chybi uz jen Vinetou a Old shatterhand.
Goreme – srdce Kapadokie, tady se v onech skalnich obydlich dosud bydli, stara architektura se propleta s novou a atsmoferu dokresluji davy Turistu, jezdicich ocumovat tuto pamatku UNESCO. Na obrazku lze spatrit vez mesity a obyvano vez skalni.
V nedalekem Sarhani je ku spatreni Karavanseray – raj, odpocivadlo por karavany uprostred pustiny. Dodnes funguje jako "motorest". Spi se tam ve stinu kamennych zdi vskutku dobre. Na obrazku vyhled ze strechy.
Loucime se s vami vyhledem na 60km vzdalenou spoku Erciyes dagi – pokud se vse zadari budeme na jejim vrcholu asi za tyden, uz ted se ale pri pohlednu na ni hrozne tesime.
Dalsi nase kroky zitra postopujem do Derinkuyu – centrum podzemnich mest a mesta a s krasnym nazvem Nigde (mimochodem okresni mesto cele oblasti), kde doufame prohlidneme prastary Manastir. Vecer uz bychom radi byli pod horami ve venicce Demirkazik a pozitri uz vyrazime na pet dni vysoko do strmych skal Mordoru (teda Ala daglaru).
Poznamka k pohostinnosti mistnich obyvatel:
- Kamionaci kteri nas vozi nas bezne zvou na veceri ci obed (dle denni doby)
- V udoli Ihlary nam piknikujici rodinka nezistne venovala pulku megamelounu
- V Goreme nas stara pani jen tak pozvala na caj do sveho skalniho bytu
- Cvrckovi, ktery dlouho nic nemohl stopnut z nedaleke benzinky zacali nosit jidlo a piti a nakonec mu i domluvili nekoho kdo ho odveze
- Clovek , ktery Pirka s Klickem vezl dnes do Uchisaru se sam od sebe vratil a nalozil a privezl i ostatni
Dalsi poznamky:
- Turectina je jazykolam neskutecny a nezapamtovatelny, ale uz se domluvime kde chcem zastavit a kolik stoji jidlo ci autobus
- Po tydnu v Turecku povazujeme 27 stupnu za chladek
- Kurdove nemaji radi Turky a poslouchaji Kurdske bojove pisne
- Dolmus (mistni busik) jezdi kamkoliv zastavi vsude a stoji vzdycky 1.5 – 2 liry
- Nikde nejsou jizdni rady ani oznacene zastavky, ale vsichni vi v kolik co a kam odkud jede
Žádné komentáře:
Okomentovat