Naše putování po Grand Canyonu nabralo směr severovýchod k Monument valley. Vyjeli jsme lehce po obědě, Jindra brzy vytuhla, Eva se snažila udělat nějakou práci a na mě zbylo to řízení. Tak jsme si to šinuli Arizonskou pouští lehce nadlimitní rychlostí, jednou za hodinku nějaké to městečko. Celkem překvapující časté cedule upozorňující na záplavy - uprostřed pouště WTF? Cestu nám rozptýlila odbočka na Navajo national monument - zhodnotili jsme že ukojení naší zvědavosti za těch 9mil z cesty stojí a že beztak potřebujem pauzu.
Z Navajo monumentu se vyklubal malý zapadlý národní park, významný tím, že pod převisem v kaňonu se skrývají dvě prastaré pueblo vesničky opuštěné někdy v 15. století - Betatakine a Tsegi. Tak jsme si zde dali větrný pozdní oběd a prošli si krátkou a zajímavou naučnou stezku o tom jak indiáni z omezených pouštních zdrojů dolovali živobytí. Stezka nás dovedla na vyhlídku na vesnici Betatakine. Maličké domečky se tam krčí pod masivním kamenným obloukem - ještě že jsme měli teleobjektiv ;-) Zdatní turisté, což my s Jindrou moc nejsme, se údajně mohou vydat na 5h guided walk dolů k vesnici, což by mohlo být pěkné. Spokojili jsme se i vzhledem k času s krátkou procházkou. Příjemným překvapením byl průvodcovský leták přeložený mimo jiné i do češtiny.
Do dnešního cíle už to nebylo daleko - sotva hodinu jízdu a zanedlouho se na obzoru začali vynořovat povědomé siluety. Povědomé, protože zde bylo natočeno neuvěřitelné množství kovbojek a i jiných filmů. Monument valley je prostě tvář Amerického západu (posuďte na fotkách sami). Měli jsme štěstí a ve večerním světle nafotili aspoň část scenérií. Monument valley není národní park ale je spravováno kmenem Navajo. Zakotvili jsme v nedalekém historickém kempu přes silnici a těšili se na druhý den v údolí. Večer jsme se ještě pokoušeli ulovit místní wifi a pořešit něco v Miami, ale připojení bylo zhruba na úrovni let devadesátých, tak jsme to vzdali.
Bohužel druhý den se zamračilo, což se ukázalo fatální zejména pro kvalitu fotek z údolí. Nicméně i tak jsme si těch 18mil mezi monumenty vcelku užili a koukali jak tele na nový vrata. Mají tu spoustu zajímavých věcí - králika s medvědem, tři sestry, krále na trůnu, totemové pole, písečné duny apod. Skály ačkoliv vypadají různě vlastně vznikají všechny stejně, jenom jsou v různém stadiu rozpadu - takže je docela možné že za pár tisíc let bude z velblouda králík a medvěd a z krále na trůnu tři sestry ;-) Jenom ty pasti na turistovu peněženku zřejmě zůstanou stejné....Krom skal jsme nafotili taky pár pouštních kytiček. Za zmínku stojí, že obyčejný smrtelník se nesmí ke skalám moc přibližovat, protože jsou posvátný, nicméně posvátnost zřejmě trochu ztrácí na důležitosti s útratou $50 za soukromého průvodce, případně s miliony dolarů utracené filmovými štáby ;-). Návštěvu údolí jsme zakončili hodinovým nákupem v suvenýrech - obchod Jindra málem rozložila na prvočinitele.
S blížícím se večerem jsme se opět vydali na nedalekou cestu k NP Arches - a o tom zas někdy příště
Žádné komentáře:
Okomentovat